Dny a týdny, kdy máte pocit, že jde vše do háje…

Přesně takový pocit jsem u sebe poslední dobou zaznamenala. A protože v něm objevuju něco úžasného a nového, chci se o něj podělit i s vámi. Protože co kdyby se to týkalo i vás… 🙂

Tento rok jsem zasvětila tréninku koučů. Když jsem se totiž v roce 2017 setkala s koučováním na vlastní kůži, najednou mi vše dávalo smysl. Koučování byl způsob, jak mohu lépe pomáhat, aniž bych druhým říkala, co mají dělat. Těžko se to vysvětluje, pokud si to nezažijete na vlastní kůži. Vlastní zkušenost je totiž nepřenosná a pokud chcete vědět, jaké benefity koučování přináší a jak vám může otevřít oči, zkuste si ho sami…

Stala jsem se koučem. Splnila jsem si sen. Prošla jsem opravdu skvělým několikaměsíčním výcvikem. A pak to přišlo. Moment, kdy jsem se měla zapojit do agentury. Kdy jsem se měla stát členem týmu na 100%, navolávat kontakty a fakturovat o sto šest. A stejně tak, jako jsem tehdy věděla, že se chci stát koučem, protože pro to mám cit, stejně tak jsem teď věděla, že já nechci být součástí agentury. Splnění mého podnikatelského snu bylo jen krůček ode mě, ale já nemohla dál. I přes všechen čas, který jsem koučování věnovala, přes všechny peníze, přes to všechno jsem prostě nemohla dál. Nebo možná mohla. Ale já jsem nechtěla.

A tak jsem poslední dobou zažívala pocit ztracenosti. I přesto, že vím, že moje rozhodnutí je v pořádku a nic si nevyčítám, přesto mě mrzelo, co opouštím. To, že jsem se rozhodla nestát se součástí agentury neznamená, že nejsem kouč. Jsem, protože jsem trénink dokončila. Absolvovala jsem spousty hodin se svými klientkami, které se posunuly tam, kam chtěly a já jsem za to neskutečně vděčná. Tyhle chvíle, kdy víte, že vaše práce dává smysl, ty jsou prostě nejvíc.

Nechci tu zdlouhavě psát o tom, co přesně mi vadilo na agentuře, co jsem cítila a proč to tak bylo. Chci z toho vytáhnout pointu, která může spojovat můj příběh s vaším. A tím je, že kdykoliv máme právo změnit svůj názor. To, že se pro něco rozhodneme a pak svůj názor změníme je v pořádku. Sami na vlastní kůži si děláme zkušenost a každý den se rozhodujeme o tom, kým se chceme stávat dál. Setrvávat v něčem jen proto, že jste začali je past. Pokud vám něco přestane dávat smysl, jděte od toho.

Možná si říkáte, že je to škoda, že jste kvůli tomu investovali svůj čas, peníze, energii, lásku… I tak je v pořádku odejít. Dovolte si nechat to být. Jakmile přestanete lpět na tom, že to musíte dokončit, dotáhnout do konce, že to musí být hotové… Ukáže se vám jiná cesta a věřte, že může být mnohem krásnější, zábavnější, může být více šitá pro vás. Přijímejte změny jako součást našich kouzelných životů. A VŽDYCKY naslouchejte své intuici!

Já i přesto, že jsem si dovolila něco velkého „ztratit“, přesto jsem každý den ohromně šťastná. Raduju se z maličkostí a ze všeho, co je kolem mě. Dnes odpoledne mě cestou z práce provázela krásná duha. Objevila se přede mnou jako symbol brány a já cítila radost a úlevu. Byla doslova na dosah mé ruky a připomněla mi vše, co v životě mám a proč miluju život.

To je i něco, o co se s vámi podělím v následujících článcích. Dám vám tipy, jak více milovat cokoliv ve svém životě 🙂 Přes léto jsem popravdě neměla moc chuť na psaní, zpracovávala jsem jiné věci, ale s přicházejícím podzimem cítím chuť se s vámi podělit o to, co mi funguje a inspirovat vás.

Pokud souzníte s mojí tvorbou, můžete se mnou spolupracovat v rámci online kurzu Hubneme a milujeme své tělo nebo se nechat koučovat. A nebo můžete jen dál číst moje články a brát si z nich to užitečné 🙂

Přeji vám krásné podzimní dny a nezapomeňte, že vše, co se kolem nás děje je výsledkem našich myšlenek a činů. Proto chcete-li kolem sebe lásku, dávejte lásku… 🙂