Jak změnit cokoliv ve svém životě?

V hlavě mám snad stovky nápadů, o čem bych chtěla psát. Taky to tak máte, buď máte spoustu nápadů nebo vás naopak nenapadá vůbec nic? Tak já jsem poslední týdny ten první případ. Napadá mě toho až příliš, inspirace je všude kolem mě 🙂 Své myšlenky se vždy snažím si zaznamenat, buď do notebooku nebo do bloku, podle toho, kde zrovna jsem. A spoustu nápadů na články mi přichází od vás, mých čtenářů a klientů. A protože když něco řeší jeden člověk, pak je jasné, že to řeší i ostatní, i když třeba jen sami v sobě.

 

 To je naše specialita. Držet své problémy pěkně pod pokličkou, hlavně ať se nedostanou ven a ostatní je nevidí…

 

Taky jsem to tak dřív mívala. Teď už ale naopak sdílím někdy až moc 🙂 Něco vám řeknu – je to totiž léčivé. Ale k tomu se podrobněji vrátím někdy příště, slibuju.

 

A právě k dnešnímu tématu mě dovedla konverzace s klientkou. Vím, že tohle trápí spoustu z vás, většinou to zní nějak takto:

 

„Chci se mít ráda, ale nevím, jak na to. Prostě nevím, jak se změnit, kde začít.“

 

Místo mít se ráda si dosaďte cokoliv – chcete jinou práci, partnera, začít cestovat, prostě chcete něco mít jinak, než tomu bylo doteď…

 

A následuje povzdech, jak to udělat, když pocházíte z rodiny, která byla pořád bez peněz, maminka se obětovala pro druhé a samu sebe měla na posledním místě? Nic jiného jste nikdy nezažili, jedete si v úplně tom samém módu jako vaši rodiče, bez peněz, bez sebelásky, prostě na autopilota. Dny, týdny a roky ubíhají a vy si najednou uvědomíte, že to sakra chcete jinak!

 

 

 

Tak za prvé. Jste oběť nebo tvůrce? A pokud jste oběť, chcete dál být obětí? Protože pokud ano, uvědomte si, že z role oběti pro sebe nic dobrého nevytvoříte.

 

Možná si říkáte ne, já nejsem oběť, jen říkám, jak to je. No… 🙂 Oběť vše, co se jí v životě děje, svaluje na druhé. To oni za to můžou, ne já. To moje matka, to můj otec, to učitel, to soused, to úplněk, postavení planet… bla bla bla 🙂 Hlavně, že je na koho nebo dokonce na co to svést! Takže jak to máte konkrétně vy? Co vás napadá, že stojí za tím, co se vám děje? Kdo za to může?

 

Prosím, uvědomte si jednu věc. Pokud jste dospělí, nesvádějte to, že se vám v životě nedaří tak, jak byste si přáli na své rodiče. Jasně, nějak vás vychovali, odnesli jste si z rodiny určité vzorce chování, podle kterých doteď možná jedete.

 

Ale to už jste vy sami za sebe! Dospělé bytosti, které svůj život řídí sami. Přece se do konce života nebudete vymlouvat na svoji matku? A víte co? Ona tehdy nejspíš dělala to, co nejlépe uměla. Stejně tak jako vy svoje děti vychováváte nebo budete vychovávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, no ne snad? 🙂

 

Představte si sami sebe jako šedesátileté nebo sedmdesátileté osoby, které si stěžují „já za to nemůžu, to mám po rodičích, to oni mě to takto naučili, oni to tak dělali, to oni…“. Rodiče tu už dávno nejsou s vámi, ale vy pořád máte pocit, že za to mohou oni. To je přece absurdní, ne?

 

Pokud to děláte, pak je nejvyšší čas přestat se vymlouvat! Chcete-li se někam posunout 🙂

 

Svoji realitu si vytváříme my sami, a sice svými činy, myšlenkami, pocity. Tím, že něco děláme, ale i tím, že třeba neděláme vůbec nic. To, co je právě teď kolem vás, to jste si taky vytvořili, tím, jak jste se chovali v minulosti. A tím, jak se budete chovat nyní, tím formujete své zítřky a budoucnost celkově.

 

Nesvádějme to na osud nebo hvězdy. To my sami si svým chováním rozhodneme, zda se za rok budeme topit v dluzích nebo budeme žít v hojnosti. Doslova! Nerozhodne o tom ani naše matka, ani náš zaměstnavatel, ale jen my, naše myšlenky, chování, postoje, naše činy.

 

A pokud jste v životě oběť, tedy svalujete vše, co se vám děje na druhé, pak si svůj život taky tvoříte. Tvoříte si ho ale tak, jak nechcete. Tím, že se stavíte do role oběti a jste v negativních pocitech, tím si kolem sebe vytváříte stále ty dluhy, tu nesebelásku, špatné vztahy a tak dále… Jste obětí svého vlastního systému!

 

Jste v tom začarovaném kruhu, jedete na autopilota. A jak z toho ven???

 

Jak se říká, když je žák připraven, učitel se vždy objeví. Tomu já věřím. Z toho taky vyplývá, že je dobré se připravit. Zde jsou podle mě důležité dvě věci, ty, co je potřeba udělat proto, aby se učitel nebo příležitost ke změně objevila:

 

1. Rozhodnout se pro změnu

 

Pouze pokud se vy sami vědomě rozhodnete, že něco chcete jinak, pak se to může stát. Pokud to chcete jen kvůli někomu nebo něčemu, tak to není to samé. Změnu musíte chtít vy sami a kvůli sobě. Primárně určitě ano. Změna se jistě dotkne a ovlivní i vaše okolí, v první řadě ale má vycházet z vás.

 

Uvedu jako příklad ženu, která má pár kilo navíc. Jí těch pár kilo navíc nevadí a je se sebou spokojená, ale její manžel má neustálé narážky, že by mohla trochu zhubnout. A tak tedy žena začne hubnout. Ale ne kvůli sobě, to kvůli svému manželovi. Přitom ona se pro tu změnu nerozhodla. Ona byla se svými kily v pohodě. V tomto případě se většinou děje to, že nezhubne, nevydrží jí to, nebude jí bavit cvičit, prostě nedojde k výsledku, protože ona sama ho nechtěla.

 

 

Pokud by ale ta samá žena s kily navíc spokojená nebyla a rozhodla by se, že chce zhubnout sama pro sebe a věděla by, co jí výsledek přinese (např. že se bude cítit lépe, bude se jí lépe dýchat i pohybovat…), pak by šlo o její rozhodnutí a tedy první úspěšný krok ke změně. Takto by to bylo v pořádku.

 

Ještě chci dodat, že to, zda je pro nás situace v pořádku určují naše pocity, tedy to, jak se cítíme. Pokud máme pár kilo navíc, ale cítíme se s nimi dobře, pak je vše v pořádku a není nutné dělat vůbec nic. Pokud se ale necítíme dobře a necítíme lásku, spokojenost, vyrovnanost, pak to znamená, že máme něco změnit, a to právě proto, abychom byli šťastní a tedy jak já říkám v pořádku. V pořádku pro mě znamená být v souladu sám se sebou, podle svých vlastních měřítek, ne podle měřítek ostatních 🙂

 

Takže první krok ke změně našeho života je rozhodnout se, a to sami za sebe. Pak následuje krok druhý.

 

 2. Dostat se do role tvůrce

Je jedno, pokud jste doteď byli obětí, na tom nesejde. Důležité je, co bude dál. Pokud ve svém životě chcete cokoliv změnit nebo vytvořit, vy dáte ruku k dílu a stane se z vás tvůrce. Ten, který rozhoduje o tom, co se mu v životě děje a přijímá plnou zodpovědnost za své činy.

 

Uvedu zase příklad na ženě s kily navíc. Pokud bude oběť, pak bude říkat, že má tloušťku v genech, že se s tím nic nedá dělat, má těžké kosti, nemá čas si vařit, zdravé jídlo je drahé, prostě najde vždy nespočet důvodů, proč jí nepůjde zhubnout.

 

Pokud se ale rozhodne být tvůrkyní, pak si poradí i s překážkami. Ta žena se rozhodne zdravě si vařit, sportovat, najde si čas sama na sebe… Vytvoří si prostředí k tomu, aby hubla! Najde si klidně někoho, kdo jí pomůže. Vloží do svého hubnutí svůj čas, peníze, energii. Zaměří na to pozornost a bude se jí dařit, protože na co zaměříme pozornost, to roste.

 

Zaměřte svoji pozornost na svoji tloušťku a bude jí čím dál víc, zaměřte svoji pozornost na své dluhy a bude jich také čím dál víc, tak to prostě je. Roste to, co chceme nebo i to, co nechceme – podle toho, na co se zaměříme a čemu věnujeme svoji pozornost 🙂

 

Je to opravdu jednoduché, ale většina lidí to dělá špatně – roste u nich to, co nechtějí, protože se na to stále zaměřují, mluví o tom, myslí na to, věnují tomu svoji pozornost!

 

Nikdy na nic v životě nebudeme mít ideální podmínky, to si přiznejme rovnou. Pokud budeme čekat na ideální stav, nikdy se ho nedočkáme a život strávíme čekáním. Vždy ale můžeme začít tam, kde jsme s tím, co máme, a to všichni bez výjimky 🙂

 

Proto pokud chcete ve svém životě změnu, chcete něco jinak, než tomu bylo dosud, pak je to možné. Sedněte si v klidu a zamyslete se nad tím. Zeptejte se sami sebe, jestli jste pro tu změnu rozhodnuti, jestli to opravdu vychází z vás.

 

Co se stane a jak se budete cítit, až se stanete štíhlejší, bohatší, až budete mít jinou práci, až dosáhnete svého snu?

 

 Jak se budete cítit, až to budete mít?

Jak se díky tomu změní váš život?

 

Pokud dojdete k tomu, že vás to udělá šťastnými, pak stojí za to do toho jít. Pak se tedy stačí vědomě rozhodnout pro ano, chci to a jdu si za tím.

 

Pak se dostaňte do role tvůrce, vystupte z role oběti, pokud v ní jste. Zapomeňte na to, že se celý svět spikl proti vám a začnete si svůj život sami tvořit.

 

A jak dospějete k ROZHODNUTÍ a JSTE TVŮRCEM, pak můžete jít dál. Jak konkrétně to udělat, tomu se budu věnovat příště, jinak by tento článek byl příliš dlouhý. Chci vám také dát čas se zamyslet 🙂

 

Pokud vám cokoliv z článku není jasného nebo máte otázky, ptejte se, pište mi, protože kdo se nezeptá, nic se nedozví 🙂