Proč ( nejen o mně) doma moje klientky nemluví? 🙂

| Čvn 3, 2018 | Osobní rozvoj | 0 komentářů

 

Stalo se mi to zase a přivedlo mě to na myšlenku podělit se s vámi o to, proč si myslím, že se určité věci doma bojíme sdílet…

 

Se svými klientkami hodně řeším témata sebelásky, lásky a vztahů. Jsem za to moc ráda, protože v této oblasti se cítím opravdu skvěle a baví mě pozorovat ty jejich posuny kupředu. Vím, že na to mají. Věřím jim. Bez důvěry totiž žádný vztah nemůže dost dobře fungovat. A tak občas slevím ze svým požadavků a věřím i tomu, že mi pošlou platbu nebo dohodu až po koučování. Víte, možná tímto nejdu úplně příkladem, ale naučila jsem se jedné věci.

 

Pokud chcete, aby vám druzí důvěřovali, důvěřujte jim jako první. Projevte jim svůj zájem, svoji důvěru, pozornost, dejte jim navíc jakoukoliv drobnost. Ono se vám to vrátí. A pokud ne, pak děláte někde chybu 🙂 Protože vše má své hranice.

 

Minulý týden jsem měla hodinu s mojí novou klientkou a v průběhu koučování vyšlo najevo, že partner o tom neví, že má jako telefonát s kamarádkou.

 

Musela jsem se tomu pousmát, protože i další mé klientky mi řekly, že o našem vztahu nikdo neví, tedy rozhodně ne jejich partner.

 

Moje klientka mi řekla zajímavou věc. „Víš, ty jsi pro mě v podstatě cizí člověk a říkám ti věci, které jsem svému partnerovi nikdy neřekla a to jsme spolu 11 let.“

 

Pokud jste si všimli tykání, tak ano, se svými klienty si tykám, i když se jinak vůbec neznáme a je to moc fajn. Stejně všechny své klienty považuju tak trochu za své přátele a občas se mi chce říct „půjdeme spolu někdy na kafe?“ 🙂 Prostě pokud se s někým stýkáte nebo si voláte pravidelně, znáte jeho životní příběh, pak je vám ten člověk opravdu blízký.

 

Mám ráda své klienty, tedy spíše klientky, protože si vlastně přitahuju podobné lidi nebo ty, co s nimi moje práce rezonuje.

 

No, ale zpět k tomu, že jsem tajná…

 

Neříkám, že je to dobré nebo špatné. Není potřeba věci hodnotit, zda jsou dobré, špatné, černé, bílé… Dejme tomu, že prostě jen jsou a to, zda jsou dobré nebo ne záleží na našem úhlu pohledu. Pokud je chceme vidět dobré, pak je tak uvidíme a naopak. Vychází to z nás.

 

Když jsem v minulosti s jednou klientkou otevřela téma, proč doma nemluví o tom, že má kouče, tedy mě, přiznala strach. Strach z toho, že se jí manžel bude smát, že ji nepochopí, že řekne, že to je zbytečné atd. Měla strach z toho, že nebude respektovat její rozhodnutí.

 

Přiznejme si, že ženy a muži jsou jiní a velmi často oba věci vidí a cítí jinak. My ženy jsme většinou citlivky a muži jsou často zase ti drsňáci, co všechno zvládnou sami 🙂 Ale nepodceňujme je a nemysleme za druhé, není to a nikdy nebude dogma.

 

Zde velmi často vidím problém v komunikaci. Pokud s druhým nesdílím své pocity a potřeby, je jasné, že pro mě bude nemyslitelné mu říct, že mám kouče. Protože jako na co vlastně mám kouče, že? Najednou bych musela vysvětlovat proč, co s ním řeším a tak podobně …

 

Ten problém začíná vždy v nás…

 

Znám to. Taky jsem měla dřív pocit, že mě můj muž nechápe. A je možné, že některé věci nechápe doteď, ale to není důležité. Důležité pro mě je, že mě respektuje. I když mu kolikrát to, co dělám přijde jako nesmysl, věří mi, podporuje mě. A to je to nejvíc. Nemusím se bát mu něco říct. Já jsem já a vždy si volím to, co je dobré pro mě. A jelikož vím, že to je pro mě dobré, pak nemám problém to s druhými sdílet. Tím nikomu neříkám, ať to dělá taky tak. Naopak ráda vidím, jak lidé jdou svojí vlastní cestou.

 

Nevadí mi, když se mnou druzí nesouhlasí. Vadí mi, když jsou ovce a nemají názor 🙂

 

Pokud před svým partnerem něco tajíte, a je jedno, co to je, pak se zeptejte sami sebe, jestli se v tom cítíte dobře a svobodně? A pokud ne, tak co je ten důvod, že o tom nemluvíte?

 

Když si dokážete odpovědět na tyto otázky, možná zjistíte něco víc o sobě. Miluju tyhle uvědomění, které probíhají hlavně v rámci koučování, ať už když já koučuju své klienty nebo jsem koučovaná já. Obojí je skvělé 🙂

 

A pokud zjistíte, že partnerovi něco tajíte proto, že máte strach z jeho reakce, z výsměchu, ze zákazů… Pak můžete sebrat všechnu svoji odvahu a jít se té situaci postavit čelem. Už tím, že se rozhodnete něco dělat, tím se velmi posunete k tomu, co v životě doopravdy chcete. Proto jsem tak ráda, že jsem objevila koučování, protože to je to, co vás vždy posune a navíc vy jste po celou dobu ti hlavní herci svého příběhu 🙂